absolutně I
[ʔapsolutňe]
příslovce
1. (2. st. -něji)
nezávisle na jakýchkoli podmínkách, bez omezení, neomezeně op. relativně:
Po nuceném odchodu z fakulty měl zakázáno publikovat, zákaz však neplatil absolutně.
Byl druhý mezi padesátníky, desátý absolutně. celkově
Těžko si představit něco absolutněji platného než dobro a zlo.
2.
v plné, nejvyšší míře syn. úplně, naprosto, zcela:
Byl absolutně klidný.
S výsledkem zápasu jsme absolutně spokojeni.
Dělá jen to, co je absolutně nutné.
Tyto šaty jsou absolutně nadčasové.
3. (2. st. -něji)
s uplatňováním neomezené moci panovníka při řízení státu syn. absolutisticky 1:
Alžběta I. vládla absolutně a autoritářsky.
□ absolutně černé těleso fyzika
těleso, které pohlcuje veškeré elektromagnetické záření dopadající na jeho povrch
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ʔapsolutňe]
příslovce
1. (2. st. -něji)
nezávisle na jakýchkoli podmínkách, bez omezení, neomezeně op. relativně:
Po nuceném odchodu z fakulty měl zakázáno publikovat, zákaz však neplatil absolutně.
Byl druhý mezi padesátníky, desátý absolutně. celkově
Těžko si představit něco absolutněji platného než dobro a zlo.
2.
v plné, nejvyšší míře syn. úplně, naprosto, zcela:
Byl absolutně klidný.
S výsledkem zápasu jsme absolutně spokojeni.
Dělá jen to, co je absolutně nutné.
Tyto šaty jsou absolutně nadčasové.
3. (2. st. -něji)
s uplatňováním neomezené moci panovníka při řízení státu syn. absolutisticky 1:
Alžběta I. vládla absolutně a autoritářsky.
□ absolutně černé těleso fyzika
těleso, které pohlcuje veškeré elektromagnetické záření dopadající na jeho povrch
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)